Čas jsou peníze

Viděli jste někdy film vyměřený čas? V hlavní roli tam hraje Justin Timberlake muže z chudinské čtvrti, kde všichni mají málo času. Místo peněz využívali k transakcím svůj čas. Přijde mi to jako geniální zobrazení toho, jak dnes s časem nakládáme my.

 

 

Ve filmu jsme mohli vidět dvě třídy. Chudí lidé, kteří měli velmi málo času. Chodili každý den do práce a když došlo k navýšení cen, často strádali a někdy i umírali. Chudí to tak mají i realitě. Každý den směňují svůj drahocenný čas za peníze, kterými nakonec nakrmí sebe a rodinu a každý měsíc čekají na další výplatu, bez které by strádali nebo i umírali. 

 

Na druhé straně jsme mohli pozorovat boháče, kteří měli času na rozdávání. Času měli na tisíce let a v podstatě tak byli nesmrtelní. Nesmrtelnost sice v realitě zatím ještě nezažijeme, minimálně ne takovou, kdy bychom fyzicky neumírali. Spokojit se tak zatím musíme s tou duchovní. S tím, že zanecháme nějaký odkaz, který tu po nás zůstane. I tak ale najdeme lidi, kteří disponují majetkem, který by je skutečně dokázal zabezpečit na tisíce let.

 

"Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit."

Albert Einstein

 

Podle Google má majetek Elona Muska hodnotu 253,4 miliard amerických dolarů, tj. přes 6 bilionů korun. Podle portálu World data je zase průměrná mzda v USA 74 738 dolarů ročně. Na české to tedy dělá roční příjem 1 794 373 korun. Taková částka by stačila na život dlouhý téměř 34 tisíc let, pokud by kapitál nezhodnocoval a pokud by na něj neměla vliv inflace. S takovýmto majetkem jde pravděpodobně ruku v ruce i vyšší životní standard a vyšší náklady, než jsou ty průmerné. Ostatně kdybyste disponovali takovými penězi, drželi byste svoje výdaje na průměru? Přesto však je to majetek, který bude stačit na mnoho životů.

 

Pokud se člověk dostane na tu druhou stranu, stává se svobodným. Má svobodnou volbu se rozhodovat, jak se svým časem naloží. Teprve, když se z nás stanou ti bohatí, můžeme si svůj čas zase koupit.

 

Co to ale znamená být bohatým? Jak se jím stát? To je právě ono. Mnoho lidí v mém okolí vidí bohatství jako soubor majetku. "Čím více toho vlastním, tím bohatší jsem" myslí si. Čím luxusnější bydlení si zařídím, čím dražší auto budu mít, značkové oblečení a elektroniku. Vše proto, abych se životním standardem přiblížil svému ideálu. 

 

Problém je, že právě tímto jednáním docílí pravého opaku. Ušijí si na sebe bič v podobě nákladů, které nejsou schopni splácet a pokud ano, pak to ale znamená obětovat více volného času. Vzít si další úvazek, dělat přesčasy, brigády apod., jenom abych zaplatil za všechno to, co si v životě chci pořídit. Často pomíjivé věci.

 

Myslíte si, že bohatý člověk zbohatnul utrácením svých peněz? Nejde to moc dohromady že? Bohatí lidé v první řadě vybudovali nějaký majetek, než začali žít život v luxusu. Snahou se obrátit proces - tedy začít život v luxusu a tím se stát bohatý docílíte naopak toho, že zůstanete déle chudými.

 

Často se tak v životě ženeme za penězi, ale to, o co bychom měli usilovat je získání více času. Věci mají pomíjivý charakter a radost z nich máme často jen chvíli, ale kvalitně strávený čas nám zůstává ve vzpomínkách léta. Nevzpomínáte občas rádi na své dětství, kdy jste tento čas měli a strávili jej hraním venku s kamarády? Jak jednoduchý byl život, když se někdo postaral o životní potřeby? 

 

"Délka života závisí na vnějších věcech a nikoli na mně. Na mně jen záleží, jak prožiji čas, který mi byl určen."

Mahátma Gándhí

 

Docílit tohoto stavu přitom nemusí být nic těžkého. Stačí se soustavně připravovat a nemít přehnané nároky na budoucí spotřebu. Tj. pokud dnes vyděláváte 50.000 Kč a nečekáte prudký kariérní růst, neočekávejte ani to, že Vaše budoucí udržitelná spotřeba bude 100.000 Kč v dnešních cenách. Spotřebovávat na stejné životní úrovni už ale reálné je. 

 

Pro zjednodušení se podívejme na reálná data v minulosti. Pokud byste kupříkladu investovali na americkém trhu dostali byste se na následující úrovně výnosů

 

 

• 10 let průměrné zhodnocení 13,93 % p. a.
• 20 let průměrné zhodnocení 8,8 % p. a.
• 30 let průměrné zhodnocení 9,9 % p. a.
• 40 let průměrné zhodnocení 11,35 % p. a.
• 50 let průměrné zhodnocení 10,52 % p. a.

 

 

Kolik bychom takto museli investovat, abychom se při daných výnosech dostali k finančnímu cíli. Průměrná mzda v čistém dnes dělá okolo 32.000 korun. Počítejme tedy, že budeme chtít udržovat tento životní standard. V první řadě spočítejme, kolik budeme potřebovat pro čerpání této renty. Podle Williama Bengena je velmi vysoká pravděpodobnost, že portfolio obstojí času spotřeby, pokud vybíráte 4 % z počáteční hodnoty majetku a tuto částku pouze indexujete o inflaci. Zjednodušeně můžeme říct, že pro dosažení tohoto cíle byste tedy potřebovali 9,6 milionu korun. Tak a teď se spolu podívejme, jak se k takové částce proinvestovat během daných horizontů:

 

 

• 10 let - 37.000 Kč měsíčně
• 20 let - 14.700 Kč měsíčně
• 30 let - 4.300 Kč měsíčně
• 40 let - 1.000 Kč měsíčně
• 50 let - 450 Kč měsíčně

 

 

Výpočet je samozřejmě zjednodušením. Je třeba mimo jiné počítat s inflací, rizikovými faktory, náklady apod. Samotné pravidlo 4 % také není stoprocentní zárukou nekonečné spotřeby a má svoje úskalí. Minimálně si však můžete udělat obrázek o realizovatelnosti. Financování finanční nezávislosti nemusí být věda, ale taky se to nestane přes noc. Důležité je vytvořit si strategii a aktualizovat s ohledem na vývoj potřeb.

 

Výpočet pak ukazuje, že k finanční svobodě není potřeba ani velké úsilí, pokud na ní soustavně pracuji a mám dostatek času. Čím nedočkavější jsem, tím více se pak musím snažit.

 

 Autor článku: Ing. Robert Maschke, EFA